Jan Skácel

ÚNOR

Tak to je únor, černý tvrdý měsíc.

A se sněhem, co dávno není bílý.

A s vodou roztříštěnou v nízkých řečištích,

když mrazy udeřily.

A hrozně vychrtlí jsme touhou po jaru.

I oči pohubly nám jako boky laní.

Ve snách se děsíme, že jestli jaro přijde,

zůstanem opodál a budem nepoznaní.